hrady-zriceniny.cz – úvodní strana
Okres Bruntál
Brantice
Bruntál
Burkvíz – Luginsland
Cvilín – Šelenburk
Dívčí Hrad – Maidelberg
Drachenburk – Drakov
Freudenštejn
Fulštejn
Fürstenwalde
Heřmanovice – kaple
Hošťálkovy
Hutov (Pastviny) – kaple
Janovice u Rýmařova
Krnov
Linhartovy
Quinburg – Sokolí
Rabenštejn
Rešov
Rýmařov – Hrádek
Skrbovice – kostel
Slezská Harta – kaple
Slezské Pavlovice
Slezské Rudoltice
Sovinec
Strálek – Štrálek
Šternek
Veisenštejn – Pustý zámek
Zátor
Katalog hradů – hlavní strana
Fotogalerie
Obrazy a pohlednice hradů
O hradech – vývoj hradů v Čechách
Slovník pojmů
Google

Hrady v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
web o hradech, tvrzích, zámcích a zříceninách (nejen) v ČR

– – – Katalog objektů – – –


Katalog – úvodní strana / Abecední seznam / Po okresech / Podle charakteru objektu

A B C Č D E F G H Ch I J K L M N O P Q R Ř S Š T U V W Z Ž

Quinburg – Sokolí (950 m n.m.)

Okres: Bruntál
Charakter objektu: zřícenina hradu
GPS: N 50° 10' 00.3" E 17° 19' 46.9"  [Poloha v mapě]

****+ Nejvýše položený hrad na Moravě a ve Slezsku, v odlehlé poloze na svahu Medvědího vrchu v nejvyšší části Sokolích skal. Nadmořská výška místa je odhadnuta podle konfigurace terénu i podle blízkého Suchého vrchu (941 m n.m.), na který je z Quinburgu výhled (stav v r. 1999; při návštěvě v r. 2015 byl už výhled na Suchý vrch zarostlý stromy). Většina map zakresluje hrad níže (800–900 m n.m.), než se nachází ve skutečnosti (i dnes je na mapy.cz zanesen v nepřesné poloze, stav v letech 2015 i 2022). Založen byl zřejmě na přelomu 13. a 14. stol. jako opora zeměpanské moci a protiváha Koberštejna, který byl pohraniční pevností vratislavského biskupství, plnil funkci strážního a pozorovacího bodu. Vybudován byl na dvou samostatných skalách, před nimiž se nachází ještě další skalní blok, chránící hrad před stoupajícím hřebenem. Kvůli extrémní poloze nemohl být dlouhodobě obýván a už ve 14. stol. byl opuštěn. Dochovaly se malé zbytky zdiva.
Mimořádně pěkná pamětní deska (původní byla odcizena na podzim 2015, nová umístěna v květnu 2016, viz Aktualizace 2016/5 níže) připomíná tragickou smrt Johna Lennona. Pátrání po jejím původu bylo úspěšné (Aktualizace 2016/7).
Při návštěvě v červenci 2015 jsem si znovu uvědomil, jaké jsem měl štěstí, že jsem hrad mohl poprvé hledat už před lety (v r. 1999), kdy jsem neměl k dispozici ani popis cesty, ani mapu s přesnou polohou místa, a že podobné dobrodružství (a euforii z nalezení) už lze jen těžko zopakovat; a také jak obtížné je představit si důvody, které vedly stavebníka k založení hradu v tak mimořádně odlehlé poloze.
Aktualizace 2016/2: Na podzim 2015 (někdy mezi zářím a listopadem) došlo k těžko uvěřitelnému vandalismu, kdy pamětní desku Johna Lennona někdo utrhl a odnesl. Na co nejvěrnější kopii původní plastiky pracuje Max Jarosch pod dohledem absolventa AVU Viktora Svatoše, aby pamětní deska, která k místu neodmyslitelně patří, mohla být co nejdříve obnovena. Quinburg v současné době patří církvi, která s jejím umístěním na hrad souhlasí. (podle informací od Maxe Jarosche)
Aktualizace 2016/5: Nová pamětní deska Johna Lennona od Maxe Jarosche byla 21. 5. 2016 umístěna na hradní skálu. Slavnostní "odhalení" za účasti autora proběhne v létě. Podle dostupných informací byla původní (odcizená) plaketa umístěna na Quinburg krátce po r. 1982, nejpozději v r. 1985. (podle informací od Maxe Jarosche a Tomáše Suneghy)
Aktualizace 2016/7: Původní Lennonova deska byla vsazena do skály v prosinci 1987 – dali ji tam Jiří Rymar z Bohumína a Zdeněk Kopka, Jarda Glac a Petr Neborák, všichni z Rychvaldu. Podobu desky vymodeloval výtvarník Petr Rokosz z Bohumína a odlít ji nechal Zdeněk Kopka z Rychvaldu. (Antonín Zgažar)

Přístup: obtížný, od samoty Drakov lesními cestami pod Sokolí skály, při poslední návštěvě (2022) asi nejlépe použitelná pěšina vychází zhruba z 50.16616, 17.33617 a směřuje přímo ke skalám, jejichž horní část obchází zprava (po severní straně) – je třeba vystoupat až k poslednímu skalnímu bloku, před ním je po levé straně patrný příkop a nad ním viditelná pamětní deska; přístup ke skalám je možný také z tzv. Ruské cesty shora (pohodlnější, ale delší); cesta kreslená na mapy.cz vycházející z 50.16716, 17.33906 už zarostla a ani zde dříve popsaný přístup z jižních směrů není kvůli polomům a hustě zarostlým mýtinám dobře použitelný
Mapa: KČT 55 – Hrubý Jeseník
Vstup: volný
Literatura:
          Plaček M. (1996): Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha
          Fišera Z. (2004): Skalní hrady zemí Koruny české, Libri, Praha
          Kouřil P., Prix D., Wihoda M. (2000): Hrady českého Slezska, ARÚB AV ČR, Brno

Blízká místa: Drachenburk (2.5 km), Rabenštejn (2.7 km), Veisenštejn–Pustý zámek (2.9 km), Heřmanovice–kaple (3.4 km), Koberštejn (4.2 km), Fürstenwalde (5.1 km), Horní Údolí–kaple (6.2 km), Edelštejn (8.5 km), Freudenštejn (10.2 km), Adolfovice (10.4 km), Jeseník (11.2 km), Leuchtenštejn (12.5 km), Burkvíz (17.0 km), Skrbovice–kostel (17.0 km), Kaltenštejn (19.0 km), Hošťálkovy (20.0 km)

Další informace k místu: https://cs.wikipedia.org

Quinburg
Quinburg – fotografie


Quinburg – retro kresby

Rok návštěvy: 1999, 2015, 2022

[Aktualizovat údaje /
nahlásit chybu
]

[Verze pro tisk]


A B C Č D E F G H Ch I J K L M N O P Q R Ř S Š T U V W Z Ž


Petr Fabian, www.hrady-zriceniny.cz, 2000–2022
(p.fabian@seznam.cz)

www.petr-fabian.cz

Hrady v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – úvodní strana
Fotogalerie – hrady a zříceniny
 TOPlist TOPlist