Impozantní hrad na vyšší ze dvou sousedních čedičových homolí (Velký Bezděz), blízko dnešních Doks
a Máchova jezera. Založen byl r. 1264 Přemyslem Otakarem II.,
stavba byla dokončena nejpozději r. 1279, kdy zde věznil Ota Braniborský mladého krále
Václava II.
a jeho matku, královnu Kunhutu. R. 1300 hrad přešel do šlechtických rukou a zůstal v nich až do r. 1348,
kdy ho zpět pro královskou korunu vykoupil Karel IV.
a zařadil mezi hrady uvedené v Majestas Carolina.
Poprvé se zde setkáváme se snahou přesunout první styk s nepřítelem co možná nejdál od hradu;
opevnění s prvními třemi branami a Čertovou věží, která sloužila jako bergfrit,
sleduje přístupovou cestu daleko pod hrad.
Na počátku 30-leté války byl Bezděz vypálen, kolem r. 1630
za Albrechta z Valdštejna
měl být postupně proměňován v moderní pevnost, od tohoto záměru však bylo upuštěno
a v průběhu druhé poloviny 17. stol. byl už zpustlý. V 17. a 18. stol. se stal mariánským poutním místem
a sídlem montserratských mnichů, klášterní úpravy naštěstí vlastní hrad příliš nepoznamenaly.
Po zrušení kláštera Josefem II.
byl hrad ponechán osudu. Už od konce 18. stol. patřil k oblíbeným cílům cest a častým námětům romantických umělců.
Bezděz se stal nástupcem hradu Housky, jehož stísněnost a skutečnost,
že ho nebylo možné dále rozšiřovat, byly zřejmě hlavními podněty ke stavbě Bezdězu.
Podle jedné z pověstí se ve věži u třetí brány usadili čerti (odtud název Čertova věž)
a tropili zde hluk pokaždé, když se v hradní kapli konaly bohoslužby. Proměňovali se v různá zvířata,
například černé kohouty nebo kozly, zjevovali se na cimbuří a děsili posádku. Legenda nepochybně
souvisí se skutečností, že hradní kaple byla zasvěcena sv. Michaelu, vítězi nad ďáblem.
– Jiná pověst vypráví o vzniku obou Bezdězů na základě sázky mezi ještědským ďáblem
a potulným jezdcem. Čert měl stavět dlouhou zeď tak rychle, jak jezdec uháněl na koni.
U vsi Bezděz však zakokrhal kohout, ďábel prohrál a ze zbylého kamení navršil oba kopce.
Pověst má základ v čedičové žíle, která se táhne od Bezdězu k Ještědu, ale dnes je z velké části odtěžena.
Bezděz stojí za návštěvu i mimo turistickou sezónu, kdy lze dojít až k hradu,
sledovat unikátní opevnění podél přístupové cesty a vyhnout se nadměrné lidnatosti.
Patří k našim nejlépe zachovaným hradům ze 13. stol.
Přístup: po  turistické cestě
Mapa: KČT 15 – Máchův kraj
Vstup: v návštěvních hodinách, info na www.hrad-bezdez.cz
Parkování: 50.53408, 14.72065 (placené), vjezd blíže k hradu je omezen
Literatura:
Durdík T. (2000): Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Libri, Praha
Blízká místa:
Malý Bezděz (0.5 km), Doksy (5.6 km),
Týn (6.9 km), Myšlín (7.0 km),
Bělá pod Bezdězem (7.5 km), Kuřívody (7.7 km),
Houska (8.7 km), Zkamenělý zámek–Hrad u Konrádova (9.8 km),
Starý Berštejn (10.1 km), Konvalinkový vrch (10.4 km),
Hrad u Kluku (10.6 km), Zadní hrádek u Skalska (12.5 km),
Dubá (12.5 km), Jestřebí (12.8 km),
Mimoň (12.9 km), Zbyny (13.7 km),
Luční skála (14.4 km), Nedamy (14.5 km),
Švédský val u Šemanovic (14.6 km), Vranovský hrádek (14.6 km),
Kostelíček (14.7 km), Hrad na Dubovém vrchu (14.8 km),
Vřísek–Drchlava (14.8 km), Kokořín (15.0 km),
Ralsko (15.3 km), Zvířetice (15.9 km),
Pustý zámek–Zakšín (16.0 km), Kokořín–Staráky (16.0 km),
Chudý hrádek–Poustka (16.1 km), Klášter Hradiště (16.1 km)
|
|
Bezděz – fotografie
Bezděz – dobové obrazy a pohlednice
Bezděz na razitkuj.cz
Rok návštěvy: 1995, 1996, 2014, 2018, 2021
|
