Děkuju všem, kdo mi umožnili navštívit jinak nepřístupné nebo omezeně přístupné památky, často s nevšední vstřícností (např. Frymburk, Komošínský hrádek, Tuchoraz, Němčice, Martinice, Vlčkovice aj.). Mé poděkování je o to větší, že málokdy jsem se na návštěvách těchto míst domlouval s předstihem.

Při svých cestách jsem někdy – vědomě nebo nevědomě – vstoupil na soukromé pozemky nebo do nepřístupné oblasti bez souhlasu majitele nebo správce. Bylo to proto, že jsem neměl v dané chvíli koho požádat o povolení, nebo nebylo zřejmé, že jde o soukromý nebo jinak nepřístupný pozemek. Zjevné překážky jsem při tom nepřekonával – pouze zcela výjimečně jsem přelezl plot či zídku, pokud nemohlo dojít k jejich poškození (Jetřichovice), nebo prošel existující dírou v plotě (Kaceřov), případně otevřenými (Opálka) nebo pobořenými (Bělá) vraty či dveřmi, za účelem získání lepšího pohledu (např. nezastíněného stromy, na významnou část stavby apod.) nebo představy (o stavu objektu). Vždy jsem respektoval právo na soukromí a snažil se o maximální ohleduplnost jak k vlastníkům, tak především k památkám samotným.

Je pravděpodobné, že některé informace o přístupnosti jednotlivých objektů, jak je podle nejlepšího přesvědčení a paměti uvádím, nejsou přesné nebo se v čase změnily. Pokud tomu tak je, budu rád za upozornění.

Jsem si vědomý toho, že za havarijní nebo jinak nedůstojný stav mnoha objektů, který na webu zmiňuji, nemohou současní majitelé nebo uživatelé, z nichž velká část naopak vynakládá obrovské množství času, energie i financí na jejich záchranu. Všichni, kdo se o něco takového pokoušeli nebo pokoušejí, mají můj obdiv a na spoustě míst jsem si uvědomil, že bez jejich zaujetí a obětavosti by další středověké a renesanční památky dnes byly mezi zaniklými nebo zanikajícími. Pokud jste majitelem některého objektu a na webu najdete fotografie, jejichž zveřejňování si nepřejete, dejte mi prosím vědět – p.fabian@seznam.cz.

Mým jediným cílem a záměrem bylo dokumentovat stav hradů, tvrzí a jejich pozůstatků u nás na počátku 21. století (téměř všechna místa byla navštívena, často podruhé nebo opakovaně, v letech 2011–2017). Pokud se mi vzácně podařilo zachytit jejich kouzlo, jedinečnost okamžiku nebo pečeť vtisklou světlem, nebyla to zásluha moje, ale času a prostoru, kterými jsem měl možnost procházet.