[Úvodní strana] [Fotogalerie] [Dobové obrazy] [O hradech] [Hrady A–Z]

Hradní architektura – vybrané pojmy

A B C D E F G H Ch I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z
akant výzdobný motiv rostlinného původu; bodlákovitá rostlina, stylizovaná zejména v barokní ornamentice
akropole vydělená ústřední část opevněného areálu hradišť, ve středověku též samostatné pevnůstky předhradí
alianční znak sdružené znaky, většinou manželů, někdy i spoluzakladatelů stavby
arboretum stromová zahrada, shromažďující vzácnější druhy dřevin, dovážené téměř z celého světa
archivolta plastické (často zdobené) olemování oblouků arkády, podloubí aj.
arkáda oblouk spočívající na svislých podporách; tvoří krytý, ale otevřený ochoz či chodbu; více arkád vytváří lodžii
arkýř zastřešený výstupek z průčelí stavby, nesený konzolami, krakorci či zděnou podnoží; tvoří součást obytného prostoru, často užit i jako presbyterium kaple nebo prevét
atika nízká zeď nad hlavní římsou, zakrývající pohled na střechu
atlanti obří mužské plastiky nesoucí balkon nebo jiný architektonický prvek
balustráda zábradlí z architektonicky ztvárněných kuželek (baluster)
barbakán článek pozdně gotických dělostřeleckých opevnění, zajišťující bránu, většinou oblá či polygonální stavba, samostatná či spojená krčkem s bránou; barbakán, předsunutý před vlastní bránu, ji kryje před dělostřelbou
bastion sypaná zemní, většinou obezděná velká polygonální (často pětiúhelníkového půdorysu) dělostřelecká bašta novověkých opevnění, někdy obsahující kasematy
bašta zpevňující článek středověkých fortifikací, vystupující z linie hlavní hradby nebo parkánové zdi a umožňující flankování; bašta na rozdíl od věže dosahuje buď té výšky jako přilehlé hradební úseky s nimiž komunikačně souvisí, nebo je jen trochu převyšuje; viz též předsunutá bašta
bateriová věž článek pozdně gotických dělostřeleckých opevnění; bateriová věž se silnými zdmi značně převyšuje přilehlé kurtiny a umožňuje velkou koncentraci děl
bergfrit útočištná, převážně okrouhlá věž, bývá přístupná z prvního patra po snadno odstranitelném můstku či schodišti, v případě potřeby mohla být chráněna jako samostatná pevnost; v dobách míru nesloužila obytným účelům, její temné, pouze otvorem ve stropě přístupné přízemí mohlo sloužit jako vězení (hladomorna)
bollwerk velká zemní pozdně gotická dělostřelecká bašta, v podstatě obezděná plošina, umožňující soustředění většího počtu děl
bosáž zdivo s plasticky zdůrazněnými čely jednotlivých kvádrů nebo jejich napodobenina v omítce
bosované zdivo zdivo zbudované z velkých kvádrů, jejichž čelní stěna s výjimkou úzké lemující stezky zůstává hrubá, neopracovaná
bradlo terénní útvar, úzký delší skalnatý hřeben
břit ostrá hrana, kterou jsou opatřeny různé články opevnění ve směru očekávaného útoku
cimbuří ozubené ukončení parapetních zídek ochozů, tvořené zuby (stínkami) a výhledy (prolukami) mezi nimi; stínky se převážně od 14. století rozšiřují a bývají opatřeny střílnou, v pozdní gotice se proluky většinou zazdívají a v zazdívce je opět ponechána pouze štěrbinová střílna, později i jako ozdoba
cisterna jímka na dešťovou vodu, na hradech, kde nebyla z různých důvodů zřízena studna; často jediný zdroj vody pro obyvatele
citadela opevněné jádro rozsáhlejší pevnosti, poslední útočiště; přeneseně městský hrad středověkých měst
černá kuchyně kuchyňská prostora s otevřeným ohništěm, pecemi apod., nahoru se postupně zužující a ukončená komínem
čestný dvůr
(fr. cour d´honneur)
nástupní prostor před zámkem, ze tří stran obklopený podkovovitou dispozicí zámku a případně osově ztvárněnými dalšími budovami
dispozice charakteristické rozmístění a vzájemná souvislost jednotlivých částí a prostor stavby
dominium rozlehlé panství souvislého charakteru
donjon obytná věž, nejčastěji čtverhranná; její rozsáhlé vnitřní prostory obvykle osvětlují okna se sedátky ve výklencích; stojí většinou v chráněné nebo centrální poloze; nároží donjonu může být zaobleno (Kunžvart) a zaoblení nabýt charakteru břitu (Březina)
dvorec kvalitativně nižší forma feudálního sídla; ve vrcholném středověku stály mezi tvrzemi a panskými domy
emporový kostel kostel opatřený emporou, tj. panskou tribunou
eskarpa stěna či svah příkopu přiléhající k opevnění
fabion zaoblený přechod mezi stěnou a plochým stropem místnosti
flankování boční střelba, ostřelování paty opevnění z vystupujících opevňovacích prvků (flankovacích věží, bašt); flankování pokrývá tzv. mrtvý prostor, tj. takový, který obránci hradby, pokud by se neměli vyklonit, nemohou zasáhnout
fortifikace opevnění
freska technika malby, vpité do zvlášť připravené vrchní omítky
ganerbenburg hrad obsahující více jader, která byla sídly samostatných majitelů; běžný typ v Německu, až 10 jader, každé s palácem a věží; v Čechách pouze Choustník a Skála u Přeštic, na Moravě Rokštejn v 1. pol. 15. stol.
gloriet drobný, velmi často kruhový nebo polygonální sloupový pavilón nebo chrámek
grotta umělá jeskyně v parku nebo přízemí zámku, někdy i s výzdobou umělými krápníky, mušlemi, barevným štukem, kousky skla apod.
heraldika věda zabývající se studiem erbů – znaků, jejich vznikem, užíváním a vývojem; původně ze staroněmeckého hariowald = znalec symboliky pohanských božstev
hláska hlavní útočištná věž hradu, bergfrit
hlízová věž věž zbudovaná z bosovaného zdiva
hrad bergfritového typu hlavní typ šlechtického hradu 13. a 14. stol.; obsahuje tři základní prvky, věž (bergfrit), v drtivé většině případů okrouhlou a stojící v čele stavby, palác v chráněné poloze a hradbu (příklad: Šelmberk, Vlašim, Zvířetice, Kokořín)
hrad s blokovou dispozicí typ, u něhož donjon srůstá s palácovými křídly do bloku obklopujícího nádvoří, a to ze tří nebo čtyř stran (příklad: Orlík u Humpolce, Nový Herštejn)
hrad donjonového typu hlavními prvky je volně stojící donjon a hradba, s případnými dalšími objekty; začíná se objevovat na přelomu 13. a 14. stol. (Rabí), nejčastěji v 1. pol. 14. stol. (Netřeb, Vítkův Kámen, Kunžvart)
hrad s dvoupalácovou dispozicí typ (obvykle) bezvěžového hradu; jádra tvoří dva více či méně srovnatelné paláce, situované na protilehlých stranách nádvoří; dvoupalácové jádro často obíhal parkán; nejstarší známý případ představuje Kožlí, přípomínané r. 1318, dále např. Egerberk, Dívčí Kámen
hrad s obvodovou zástavbou základní typ královských hradů 13. stol.; většinou vícedílný hrad s větším množstvím budov (paláců), které tvoří součást obvodového opevnění (příklad: Křivoklát, Bezděz, Vrškamýk)
hrad s palácem jako hlavní obytnou i obrannou stavbou typ bezvěžového velmi úsporného šlechtického hradu z přelomu 13. a 14. stol.; palác výrazně převyšuje hradby; klasickými ukázkami jsou Vlčtejn a Řebřík, částečně též Tetín
hrad s plášťovou zdí typ bezvěžového hradu, u něhož tíha obrany leží na mohutné, vysoké obvodové hradbě (plášťové zdi), za níž jsou skryty ostatní objekty; více se užíval na Moravě, v Čechách spíše výjimečně (Kumburk v první stavební fázi, Kozlov, Roimund, Opárno)
hrad podunajského typu stavba se dvěma hranolovými věžemi, mezi nimiž se nacházel palác (13. století)
hrad typu francouzského kastelu pravidelný vícevěžový hrad převážně s okrouhlými flankovacími věžemi, umožňujícími aktivní obranu; u nás poprvé použit při stavbě Týřova, dále Džbán (z velké části), Konopiště
hradiště terénní pozůstatek po hradu, přeneseně se užívá pro slovanské a raně středověké hrady ze dřeva a hlíny
hrázděné zdivo způsob zdění, při němž je nosná konstrukce tvořena dřevěnou trámovou kostrou, jejíž jednotlivá pole jsou pak vyplněna kamennou, cihlovou či jinou vyzdívkou
kapitula společenství kněží při hlavním kostele
kartuše různě utvářená plocha s letopočtem nebo nápisem, znakem apod. v bohatě provedeném ornamentálním rámci
kasematy palebná postavení pro střelce z ručnic i pro těžší palné zbraně; mají chodbovitý charakter a nacházejí se pod úrovní terénu; slouží k aktivní obraně paty opevnění a příkopů, u českých hradů se s nimi setkáváme výjimečně v závěru jejich vývoje (Křivoklát)
kastel pravidelný, nejčastěji čtvercový či obdélný vícevěžový hrad
kazetování členění stěn, kleneb nebo nejčastěji stropů kazetami – vpadlinami různých tvarů
klenba architektonický útvar uzavírající prostor shora a nesoucí sám sebe (valená, valená s lunetou, klášterní, křížová, necková, zrcadlová, placková, segmentová)
komenda sídlo rytířského řádu, mnohdy charakteru hradu
kontreskarpa vnitřní strana valu či stěny příkopu, může být nezpevněna nebo obezděna; nalézá se proti eskarpě – vnitřní obezdívce, často přímo hradbě
konzola kratší kamenný nosný článek vyčnívající ze zdi a nesoucí další stavební prvek (římsu, klenební žebra)
koridor spojovací chodba; součást pozdně gotických opevňovací systémů, zvláštní opevnění přístupové cesty, většinou vybíhající před hrad
krakorec stupňovitě se zmenšující kamenný podpůrný prvek, který vystupuje z líce zdiva a nese arkýře, ochozy a balkony
kurtina hradba mezi dvěma flankovacími věžemi, baštami, rondely nebo bastiony
latrán opevněné podhradí osídlené podél boční cesty (např. Příběnice, Dívčí Kámen)
léno statky poskytované leníkovi (manovi) propůjčovatelem za určitý závazek (nesvobodné zboží)
loggie (lodžie) arkádový ochoz
lucerna zpravidla polygonální nástavec kopule s okny pro její osvětlení, užívaný také jako část cibulovitých střech věží, již bez původní funkce
luneta klenební výseč, vzniklá pronikem valené klenby s klenbou další, o větší výšce a rozponu
Majestas Carolina pokus Karla IV. o psané zemské právo z r. 1355; byly zde vyjmenovány hrady od Koruny za žádných okolností nezcizitelné (Kladsko, Svojanov, Lichnice, Bezděz, Königstein, Loket, Přimda, Preitenstein, Křivoklát, Karlštejn a Zvíkov) a hrady, které by král mohl zastavit v případě nouze na dobu šesti let (Zbořený Kostelec, Střmen, Adršpach, Ojvín, Žebrák, Týřov, Nižbor, Mníšek, Protivín, Hluboká, Vožice, Hasištejn, Tetín a nejasná lokalita Bernart); jednalo se o projev cílevědomé panovnické hradní politiky, který ale narazil na velký odpor a Karel IV. jej dále neprosazoval
maskaron architektonický prvek (konzola, hlavní klenák) v podobě stylizované lidské tváře
mobiliář vnitřní vybavení sídel nesouvisející se stavbou (např. nábytek, umělecké předměty)
novogotika romantické uplatnění gotického tvarosloví a prvků v první pol. 19. stol.
opus spicatum vazba klasová; způsob zdění, při němž jsou jednotlivé vrstvy lomového kamene ukládány šikmo vstřícně tak, že připomínají klasy
opyš zadní strana ostrožny spadající do údolí
oranžerie původně terasovitá část zahrady s jižními dřevinami; přeneseně vytápěný objekt, kam se tyto dřeviny na zimu přemisťují
ostění okraje zdi vymezující okna a dveře, které jsou do nich osazeny; nejčastěji kamenné orámování okenního nebo dveřního otvoru
ostrožna jazykovitý terénní útvar, na bocích a v zadní části zvané opyš ohraničený klesajícími stráněmi
palác hlavní obytná a reprezentační budova hradu nebo zámku
palisáda dřevěné opevnění tvořené hustě vedle sebe zaraženými kůly, nahoře zašpičatělými; pokud jsou kůly řidší a vypleteny proutím, mluvíme o polském plotu; oba typy se stavěly na koruně valů před příkopy, znesnadňovaly útočníkům rychlejší postup a během přelézání byli útočníci snadnějším terčem
parkán podlouhlá plocha zdvojeného fortifikačního pásu; zesilující prvek gotických opevnění, prostor mezi hlavní a nižší, tzv. parkánovou hradbou, většinou upravený navezením zeminy; parkán umožňoval nasazení dvou řad střelců nad sebou a kromě toho zmenšuje možnost proražení celého hradebního okruhu; zajišťoval také plynulý přesun obránců po celém obvodu opevnění
plášť hradba obíhající další stavbu, nejčastěji věž
plášťová hradba vysoká silná hradba, za níž jsou po celém obvodu hradu skryty jeho stavby
plenta zídka zbudovaná nejčastěji bez použití malty, která obezdívá čela valových opevnění či stěny
podsebití obranný, nejčastěji dřevěný nebo hrázděný prvek ve formě chodby či polopatra, ukončující hradby nebo budovy; podsebití je na konzolách vyloženo před líc stavby, kterou má bránit, takže obránci odsud otvory v podlaze mohou "bít pod sebe" do mrtvého, jinak nezasažitelného prostoru při patě stavby
polygonální mnohoúhelníkový, víceboký
portál architektonicky nebo výtvarnými prvky zdobené orámování dveřního otvoru nebo brány
presbyterium, presbytář kněžiště, vystupující prostor kostela či kaple s oltářem
prevét nejpokročilejší forma středověkého záchodu, nejčastěji ve formě malého arkýře, opatřeného kamennou sedačkou s otvorem, nebo podobně vybaveného výklenku ve zdi; v obou případech padaly fekálie přímo k patě stavby
předbraní zvláštní opevnění předložené před bránu
předhradí samostatná opevněná část šlechtického hradu, která obsahuje především hospodářské objekty
předpolí prostor v nejbližším okolí hradu
předsunutá bašta samostatné dělostřelecké opevnění, blokující výšinu v okolí hradu; nutnost jejich stavby vyplynula z rozvoje dělostřelectví v 15. stol., nejstarší předsunuté bašty jsou z doby po r. 1470; nejnáročnější varianta vznikla na Českém Šternberku
přihrádek širší parkán, k hlavní hradbě přihrazená plocha, využitá též komunikačně
přípora nosná konstrukce klenebního systému, která sbíhá od klenebních žeber až k podlaze
pseudogotika (pseudoslohy) bezduché napodobení starších slohů v 2. pol. 19. stol., na rozdíl od částečně tvůrčího uplatnění v 1. pol. 19. stol. (neogotika)
purkrabí správce hradu
purkrabství samostatná budova u velkých, převážně královských hradů, sloužící jako sídlo správce hradu (purkrabího), od 2. poloviny 15. století nazývaného též hejtman
rizalit z průčelí mírně vystupující část stavby, na rozdíl od křídel s velmi krátkými boky bez oken
rokaj nesymetrický, často silně prokrajovaný ornament, odvozený z mušle
rondel okrouhlá stavba; u pozdně gotických a renesančních opevnění mohutná, převážně zemní dělostřelecká bašta, umísťovaná v nároží
roubená konstrukce stěny z trámů vodorovně na sebe kladených a spojených na nároží
rozeta kruhové gotické okno s kružbami
sakristie místnost ve východní části kostela, sloužící k uložení bohoslužebných předmětů
sala terrena samostatná stavba nebo síň v přízemí zámku, otevřená zpravidla arkádami do parku, užívaná zejména při zahradních slavnostech
sanktuárium architektonicky pojednaná schránka na oltářní svátosti v presbytáři kostela či kaple
sedile výklenkové okno s lavičkou k sezení
sgrafito technika nástěnné výzdoby, jejíž kresba je vytvořena proškrabáním svrchní omítky na hrubší podklad, někdy šedě, černě i červeně přibarvený
skalní hrad hrad vybudovaný na skalním, nejčastěji pískovcovém útvaru; rozkládal se obvykle na horní ploše skály, přístupné upravenou spárou, a nemusel obsahovat zděné části
stěžejkový most typ padacího mostu, zvedaný pomocí dlouhých rovnoramenných pák (stěžejek), které zapadají do dlouhých úzkých štěrbin
stínka zub cimbuří
střecha ukončovací část stavby, skládá se z krovu a krytiny (sedlová, polovalbová, pultová, dlátková, kuželová, valbová, cibulovitá, mansardová, jehlancová)
suprafenestra (supraporta) dekorativní výzdoba nad oknem (portálem, dveřmi)
Svazek šesti měst (Šestiměstí) svazek šesti Hornolužických měst (Budyšín, Zhořelec, Kamenec, Lubaň, Löbau a Žitava) založený 21. srpna 1346 k zajištění venkovského míru a vlády patriciátu ve městech; svazek ovlivnil politický vývoj Horní Lužice, rozpadl se v průběhu 17. století
šíjový příkop příkop přehrazující před čelem hradu ostrožnu
táflování obkládání stěn nebo stropů dřevěnými deskami
tvrz kvalitativně nižší typ opevněného feudálního sídla, typicky o menší velikosti, s přímou vazbou na vesnické osídlení a významným podílem hospodářské funkce; hranice mezi hrady a tvrzemi je neostrá a existuje mnoho objektů, které bývají zařazovány (historicky i v moderní době) do obou skupin (např. Hradenín, Tuchoraz, Průhonice, Tehov, Popovice, Zbraslavice, Vrchotovy Janovice aj.) nebo patří svou náročností spíše mezi hrady, i když jsou tradičně označovány jako tvrze (např. Vyšehořovice, Kestřany); výjimečnou skupinu představují zejména tvrze v okolí Prahy, na Kolínsku a Kutnohorsku, budované většinou bohatými měšťany, kteří kladli velký důraz na reprezentativnost stavby (např. Vyšehořovice, Tuchoraz, Ostrov u Záp, Přerov nad Labem, Hradenín, Týnec nad Labem, Malešov, Semtěš aj.)
tvrziště terénní pozůstatky (obvykle valy, příkopy, pahorek obytné části) po zaniklé tvrzi
tympanon vnitřní plocha štítu nebo horní části portálu, ohraničená nadpražím; může být prázdný nebo bohatě plasticky zdobený
věžice polookrouhlý, polygonální či čtverhranný zesilující prvek, předstupující před vnější líc; na rozdíl od věže bývá bez vnitřního prostoru a hradbu či stavbu, kterou má zpevnit, nepřevyšuje
vitráž (vitraj) zasklení oken různobarevnými skly spojovanými olověnými pásky
vodní věž věž sloužící k čerpání vody z otevřeného vodního zdroje, nejčastěji řeky; bývá vysunutá z hradního celku (vzácné řešení, např. Vranov nad Dyjí)
výseč klenební útvar, nepřesně též luneta
zboží souhrn vsí, lesů, mlýnů apod., které příslušely k hradu
zemnice jednopodlažní stavba obytného i provozního charakteru, zahloubená do terénu
zemská hotovost branné síly země, o jejich nasazení rozhodoval zemský sněm nebo panovník
zrcadlo různě tvarovaná plocha na stropě, vpadlá nebo ohraničená štukovou lištou či páskem
žebro kamenný článek členící a nesoucí klenbu; opírá se do konzoly nebo přípory ukotvené ve zdi
Zdroj: Revue Středověk
Miroslav Plaček: Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku (1996)
Tomáš Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů (1999)


Petr Fabian, 2001
(p.fabian@seznam.cz)

http://www.petr-fabian.cz
 TOPlist TOPlist Hrady v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – úvodní strana
Fotogalerie – hrady a zříceniny