Zříceniny hradu, založeného zřejmě (podobně jako nedaleký Střekov nebo Kamýk)
z iniciativy Jana Lucemburského,
na výběžku Supí hory poblíž Krupky. Prvně se připomíná r. 1319, stal se majetkem
pražských biskupů, později arcibiskupů. Významnou přestavbou prošel za Jana
z Jenštejna; r. 1418 se dostal do šlechtických rukou, v letech 1428 a 1433 byl obléhán husity a ve druhém případě dobyt.
Udržován byl ještě na počátku 16. stol., r. 1526 však vyhořel a následně zůstal ponechán svému osudu.
V 19. stol. se staly zříceniny častým námětem romantických umělců.
Pověst vypráví o odvážném císařském purkrabím z 18. stol.,
panu Hradeckém, který se vracel za noci ze Sas a nenechal se přesvědčit,
aby se zdaleka vyhnul Supí hoře, kde prý straší. Pod hradem se jeho kůň
vzepjal a odmítl pohnout se o krok vpřed. Purkrabí zahlédl nad sebou
namísto zříceniny mohutný hrad s osvětlenými okny a než se nadál, objevil
se mužík s dlouhou šedivou bradou, poklonil se a prosil, aby jej následoval
na hrad, kde prý na něho čeká už dlouho starý rytíř. Purkrabí se vydal
za mužíkem, vjel do hradu, nádvoří bylo osvětlené, ale pusté, nikde ani
živáčka. Uvnitř nalezl starce v bílém kroji sedícího v komnatě, a v další
znovu a znovu tutéž postavu, až ze sedmé komnaty vešel do sálu se dvěma
starci, z nichž jeden byl oděn bíle a druhý červeně. V prsou bílého muže
zela široká krvavá rána. Nabídli purkrabímu místo u stolu a nalili
výborného vína, ale žádný z nich nepromluvil. Pojednou, když zaslechl
purkrabí bolestné vzdechy starců, dostal strach a bez rozloučení prchal
z hradu. Za mostem ho zadržel černý mužík a ptal se, co nahoře viděl
a jestli poděkoval slovy zaplať Pánbůh. Když zvěděl, že nikoli, zabědoval:
"Zas tedy marná naděje! Zase sto let čekání!", a zmizel ve tmě.
Purkrabí se ohlédl a když za sebou uviděl jen smutné trosky, zděsil se
a šíleným tryskem ujížděl domů. V horečkách pak ulehl a do týdne ho pochovali.
Přístup: po  turistické cestě
Mapa: KČT 06 – Krušné hory / Teplicko, KČT 10 – České středohoří / západ
Vstup: volný
Parkování: auto lze nechat např. na konci Unčína (poblíž 50.69100, 13.89095)
Literatura:
Durdík T. (2000): Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Libri, Praha
Blízká místa:
Starý Dvůr (2.2 km), Krupka (2.7 km),
Krupka–kostel (3.4 km), Doubravská Hora (6.7 km),
Habrovice (8.0 km), Paradies (11.0 km),
Hradiště u Bžan (11.4 km), Hrob–kostel (12.5 km),
Libouchec (12.6 km), Střekov (12.9 km),
Aloisova výšina (13.8 km), Krásné Březno (13.9 km),
Duchcov (14.6 km), Blansko (14.7 km),
Svádov (15.3 km), Kostomlaty (15.7 km),
Wessenstein–Mojžíř (16.4 km), Jílové u Děčína (16.7 km),
Varta (17.0 km), Osek–Rýzmburk (17.3 km),
Milešov (17.6 km), Bílý Újezd (17.6 km),
Libochovany (17.9 km), Velké Březno–dolní zámek (17.9 km),
Bílina (18.2 km), Ostrý (18.7 km),
Opárno (19.0 km), Tašov (19.3 km),
Velké Březno (19.6 km), Fláje–kostel (19.6 km)
Další informace k místu: cs.wikipedia.org
|
|
Kyšperk – fotografie
Kyšperk – dobové obrazy a pohlednice
Rok návštěvy: 1999, 2013, 2017
[Aktualizovat údaje /
nahlásit chybu]
[Verze pro tisk]
|
